Novinky

Jubilejní 10. ročník Dne dráhy Třemešná ve Slezsku – Osoblaha tentokrát vyšel na sobotu 25.6. Stejně jako v roce 2009 se do čela výletního vlaku SZD opět postavily obě parní lokomotivy SZD, „Rešicu“ tak mohla veřejnost spatřit po dlouhých dvou letech. Spojení z Krnova bylo již tradičně zajištěno zvláštním vlakem taženým místním „Hurvínkem“ M131.1454.

Počasí v sobotním dopoledni příliš nepřálo a to odradilo velké množství návštěvníků. Paradoxně přestalo pršet asi 15 min po odjezdu vlaku z Třemešné a počasí se během dne zlepšovalo. I tak byl vlak celkem slušně zaplněn a koho počasí neodradilo, ten byl odměněn jistě báječným zážitkem z jízdy úzkorozchodného vláčku taženého dvěma krásnými parními lokomotivami. Dunění dvou parních strojů stoupajících v lesích pod Slezskými Rudolticemi nebo Liptaní jistě nenechalo klidné srdce nejednoho návštěvníka.

Minulé přípřežní jízdy jsem se účastnil jako topič na „Rešici“, tentokrát na mě „zbyla“ funkce fotografa. Pocitu, kdy jste přímo v „centru dění“ a kolem Vás rachotí dva parní stroje se jen stěží něco vyrovná, ale i pouhý pohled na náš vláček v čele s oběma lokomotivami byl krásný. Atmosféru celého Dne dráhy přenesenou do obrazové podoby můžete nyní nasát také a to v naší nové fotogalerii Den dráhy 2011.

Vzhledem k pracovnímu vytížení mé osoby Vás s měsíčním zpožděním informuji o tom, jak jsme zahájili předsezónu a co nového můžete u nás na kolejích potkat.

Sezóna letos začala již potřetí na Den dětí 1.6. Letos se v čele vlaku objevila parní lokomotiva U57.001 a za ní souprava s několika novinkami a v novém kabátě.

V soupravě se poprvé objevil dlouho očekávaný vůz pro přepravu vozíčkářů. Vůz Ca/ú 33 má v obou bočnicích výsuvné plošiny a v interiéru dvě místa pro vozíčkáře. Starší otevřené vozy Ca/ú 31 a 32 získaly elektrické osvětlení interiéru a byly přizpůsobeny pro plánovanou montáž oken.

Nově jsou všechny tři výletní vozy opatřeny „unifikovaným“ lakem v kombinaci tmavě zelené a krémové barvy. Nově založená fotogalerie Léto 2011 obsahuje pro začátek tři fotografie ze zahajovací jízdy, které novou podobu vozů dokumentují. Plánována je také aktualizace sekce Vozidla, kde budou novinky podrobněji popsány.

česko-polský leták

německo-anglický leták

Vážení návštěvníci,
odborový svaz připravuje na čtvrtek 16.6.2011 stávku, která ochromí provoz na všech tratích SŽDC. Z tohoto důvodu jsme nuceni zrušit v tento den výletní vlak na trati z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy.

Za vzniklé komplikace se všem omlouváme.

Sezóna 2011 právě začíná. Ve středu 1. června letos poprvé vyjíždí parní lokomotiva U57.001 pro veřejnost. Své návštěvníky sveze k příležitosti Mezinárodního dne dětí.

Dne 25. června se koná již tradiční Den dráhy. Návštěvníky čeká opět rozšířený program včetně historického motorového vlaku z Krnova do Třemešné ve Slezsku. V čele úzkorozchodného vláčku z Třemešné do Osoblahy a zpět se po dvou letech opět objeví obě naše parní lokomotivy U57.001 a U46.002.

Podrobnější informace Vám poskytne plakát pro letošní sezónu.

V termínu od 1.6. do 24.6. bude ve vlacích SZD platit speciální jízdné. Naším vláčkem se bude možné v tuto dobu svézt za cenu nižší, než obyčejné jízdné platící po zbytek sezóny.

Zkušební jízdy „Gontkuláka“ v České Republice byly zakončeny jízdou v traťovém úseku Třemešná ve Slezsku – Liptaň. „Gontkulák“ se tak pravděpodobně nadobro rozloučil s Osoblažkou. Reportáž z této akce naleznete v posledním fotoalbu s názvem Jaro 2011 a „Gontkulák“ na Osoblažce.

Je jaro! Nejenom příroda, ale také naše železnička se na jaře probouzí ze zimního spánku. V nedávne době bylo na úzkých kolejích v okolí Třemešné ve Slezsku poměrně živo a nemohou za to jen vlaky SZD, jak bývá zvykem.

Na zdejších úzkých kolejích se objevilo jedno velice zajímavé vozidlo. Je jím parní lokomotiva ČKD typu D760/90 přezdívaná „Gontkulák“. Tato lokomotiva, výrobního čísla 1441/1928, pochází z Kysucko-Oravské lesné železnice a právě je opravována v krnovském OLPASu. V Třemešné probíhají její zkoušky, jelikož Krnovu žádné bližší koleje rozchodu 760 mm neexistují.

Po opravě a předání svému majiteli bude „Gontkulák“ vozit turisty na části svého původního působiště, na Oravské lesné železnici v úseku Tanečník – Sedlo Beskyd.

Fotografie malého „Gontkuláka“, ale také jarní smímky Osoblažky s velkým „Malým Štokrem“ můžete shlédnout v naší nové fotogalerii.

Stejně jako loni, také letos jsme vyvěsili leták na připravovanou sezónu. Budiž Vám první upoutávkou na to, co se letos na Osoblažce bude dít.

Na konci února 2011 teploty opět klesly hluboko pod bod mrazu a zasněženou krajinou osoblažského výběžku se opět proháněl parní vlak s lokomotivou U57.001. Malou reportáž o této akci s hromadou obrazové dokumentace naleznete v rozšířené fotogalerii Zima na Osoblažce. Kromě této akce jsem si dovolil také přihodit pár snímečků dokumentujících pravidelný provoz na Osoblažce.

Na základě nových zjištění byly v sekci O trati opraveny nebo upřesněny některé údaje o naší úzkokolejce týkající se především výškových poměrů na trati. O jaká zjištění se jedná a jakýpak zvrácený mozek tyto věci studoval, se dozvíte v následujících řádcích.

O Osoblažce toho bylo napsáno už mnoho a většina literatury stále dokola kopírovala několik omylů. Až jednoho dne se jistý zeměměřický inženýr, snad z nudy, začal zajímat o výškové poměry na trati (pravděpodobně má v práci na stole málo podélných profilů liniových staveb) a dostal se k dokumentu „Nákresný přehled traťového úseku Třemešná ve Slezsku – Osoblaha“. Z tohoto podkladu byl vyhotoven podélný profil trati, který ukázal několik zajímavých informací a vyvracel některé, dlouhá léta šířené údaje o trati.

Největší stoupání na trati se různě udává v rozmezí hodnot 26 – 28‰ v traťovém úseku mezi km 1,8 – 2,1, tedy přibližně v úseku od přejezdu se silnicí I/57 k vrcholovému bodu stoupání nedaleko Třemešné. Nákresný přehled ovšem udává maximální hodnotu stoupání 27,3‰ v km 1,1 – 1,4 a tento údaj potvrdilo i naše měření. Největší sklon trati je tedy v úseku od mostu v Třemešné k přejezdu se silnicí I/57. Ovšem i stoupání za přejezdem dále k vrcholu lze považovat za velké, neboť dosahuje 25,8‰.

Nejvyšší místo trati bylo vždy udáváno v km 2,1, tedy na vrcholku prvního stoupání u silnice z Třemešné do Liptaně, nedaleko nejmenšího oblouku na trati. Podporován tímto dogmatem mě mírně zděsilo, že vyhotovený podélný profil zobrazoval toto místo o metr níž, než nádraží Třemešná ve Slezsku. Naše měření tento rozdíl potvrdilo, vrchol stoupání je v nadmořské výšce 390,0 m n. m., nádraží v Třemešné ve výšce 391,2 m n. m., údaje se vztahují k niveletě koleje. Nejvyšším bodem trati je tedy stanice Třemešná ve Slezsku.

Nadmořské výšky stanic jsou v literatuře udávány s největším rozptylem. Zde se opravdu vyřádila pověstná lidová tvořivost. Nadmořské výšky jednotlivých stanic se mnohdy v různých pramenech lišily i o 10 m. Přiznávám, že Československo ve své pohnuté historii používalo několik výškových systémů (výšky se udávaly od hladin různých moří), ale jejich rozdíly byly maximálně 60 cm. Vězte tedy, že nadmořské výšky stanic nově vypsané v sekci O trati jsou ve stávajícím závazném výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání – udáváno od střední hladiny moře v Kronštadtu u Petrohradu), i když je zde udávám pouze na decimetry, což pro představu návštěvníka stačí.

Někomu se může zdát, že se jedná o nepodstatné údaje a pouhé detaily. Má technická, stavařská a lehce puntičkářská povaha mi ale nedovolovala, abych si tento malý objev nechal sám pro sebe a nepodělil se o něj se světem. Sekce O trati se tak může pyšnit přesnými údaji o výškových poměrech na naší milované úzkokolejce.

Dovolil jsem si rozšířit sekci Jízdní řád o informace o pravidelných spojích Českých drah. Stránka je nyní (doufám, že přehledně) rozdělena na část s jízdním řádem turistických vlaků SZD a jako doplněk zde udáváme také jízdní řád hlavního dopravce, Českých drah.

Jelikož mají tyto stránky informovat především o osoblažské úzkokolejce, je jistě vhodné, aby zde byly informace o všech vlacích, které na této malebné trati jezdí. Věřím, že tato změna opět o něco zvýší informační kvalitu tohoto webu.