Zámek Slezské Rudoltice
Původně menší renesanční zámek, který byl v 18 st. přestavěn do barokního stylu, tvořil významné kulturní a společenské centrum Slezska přezdívané „Slezské Versailles“.
Důležitou postavou nové éry zámku, která ho proslavila po Evropě byl Albert Josef říšský hrabě z Hodic a Volframic, který po otci zdědil tři panství – Rudoltice, Dolní Povelice a Bohušov. Navíc se také bohatě oženil a rozhodl se své sídlo v Rudolticích zcela změnit a přestavět.
Albert Hodic vybudoval za pouhá tři desetiletí v Rudolticích pozoruhodné centrum slezské zámecké kultury období pozdního baroka a osvícenství. Na zámku byla bohatá zámecká kultura složená s hudby, divadla, tance, zahradní architektury a ke všemu byly navíc ještě pořádány velkolepé slavnosti, ke kterým se sjížděli diváci nejen ze Slezska, ale i z Moravy a Čech, Pruska, Polska a občas i ze vzdálené Rusy.
Více informací o zámku naleznete na stránkách www.zamekslezskerudoltice.cz
Pravidelnými návštěvníky zámku byli např.:
- Friedrich II. (Bedřich II.) – Pruský král, kterého se zámkem pojilo osobní přátelství s Albertem Hodicem, který dokonce u krále v Postupimi trávil poslední zbytky svého života.
- Karl Ditters von Dittersdorf – Rakouský barokní hudební skladatel a hudebník, který vypomáhal rudoltické zámecké kapele, bydlel relativně blízko na Jánském Vrchu u Javorníku ve Slezsku.
- Karel Hanke – Německý hudební skladatel, kapelník rudoltické zámecké kapely, procestoval kus Evropy a sklízel své úspěchy od Varšavy po Hamburk.
- Heinrich Klein – Klíčová osobnost hudebních dějin Slovenska v období klasicismu, osobně znal např. Ludwiga van Beethovena
- Jacques-Antoine-Hippolyte, Comte de Guibert – Významný francouzský učenec a odborník na vojenskou vědu (technika) a člen akademie.
Albert Hodic a zámek Slezské Rudoltice ale pronikali i dále k dalším umělcům jako např.:
Pruský král Friedrich II. (Bedřich II.) se Slezskými Rudolticemi a Hodicem zmiňoval v korespondenci dokonce i s francouzkým osvícencem a myslitelem Voltairem, vlastním jménem François Marie Arouetem.
Slezské Rudoltice byly také pod básnickým pseudonymem „Konilesy“ zmíněny v rozsáhlé básnické skladbě Jána Kollára – Slávy dcera.
Marie Terezie i Josef II. Slezské Rudoltice také znali, zvláště Josef II., který je neměl rád kvůli úzkému spojení Hodice s Pruskem, díky tomu je nikdy nenavštívil, ikdyž byl v blízkosti Rudoltic.
Kulturní charakter zámku přetrval až dodnes. V současné době se zde pravidelně konají vernisáže, výstavy, kulturní a společenské akce a samozřejmě prohlídky pro veřejnost.
Od nádraží ve Slezských Rudolticích vede červená turistická značka KČT, po té se vydejte směrem od nádražní budovy na jih a držte se ji až k místnímu kulturnímu domu a restauraci. Zde se na křižovatce vydáte nalevo (stezka pokračuje dále napravo) a půjdete po hlavní cestě až na místní náměstí, naproti kterého se zámek nachází. Cesta je dlouhá cca. 1 kilometr
Stálé expozice:
- historie zámku a obce
- Archeologické nálezy Krnovska a Osoblažska
- Osoblažská paličkovaná krajka