Lokomotiva 705 916 opustila Osoblažku

 

Historický okamžik nastal 21. ledna 2014, kdy osoblažské koleje po 55 letech opustila první zástupkyně zdejší flotily lokomotiv řady T47.0 nebo chcete-li 705. Stal se jím stroj 705 916 a jeho poslední cesta směřovala do Muzea ČD v Lužné u Rakovníka.

Lokomotiva T47.016 byla vyrobena v roce 1958 pod továrním číslem 4096. Po vyrobení byla jako poslední odeslána za svými sestrami čísel 13,14 a 17 do depa v Osoblaze, přičemž po celou dobu úředně spadaly pod depo v Krnově, kde rovněž probíhaly opravy většího rozsahu.

Rovných 52 let tento stroj poctivě sloužil v čele osobních a nákladních vlaků na osoblažské úzkokolejce. Nesmazatelně se zapsal také do historie dnešních Slezských zemských drah, protože právě stroj 705 916 stanul v čele vůbec prvního vlaku tehdejší 1. parní úzkorozchodné společnosti na Den dráhy 26.6.2004. Své poslední kilometry na Osoblažce najezdila na podzim roku 2010, kdy došlo k havárii spalovacího motoru. Vzhledem k nedostatku místa v osoblažské výtopně byla na odstavena do „šturcu“ za depo.

foto Michal Fichna, Pavel Schreier

Po ukončení jejího provozu se poměrně dlouho vlekla jednání o zachování stroje pro sbírky Muzea ČD, konkrétně Depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Po jejím dlouho očekávaném zrušení a vyřazení ze stavu došlo již jen k vyjednávání přesunu do muzea. V oné době rovněž finišovala oprava kotle lokomotivy 464.202 v depu Olomouc a pro rychlejší dokončení opravy bylo rozhodnuto stroj přesunout rovněž do Lužné u Rakovníka. Proto byl vytvořen plán na společný přesun 464.202, 705 916 a rovněž několika vozidel od Ing. Kříže.

Po přesunutí 705 916 z kusé koleje za depem v Osoblaze do Třemešné ve Slezsku, byla „šestnáctka“ v pátek 17.1. naložena na transportní vůz. V úterý 21. ledna si pak pro ni přijela lokomotiva 742.367 ze „strojovky“ v Opavě. Jako první násled vlaku 3575 se v 9:30 rozloučila se svým domovem, kde strávila celý svůj život. Rovněž se rozloučila s Krnovem, kde byla mnohokrát opravována, aby již jako 1. nsl 1130 z Krnova přes Bruntál a domašovské tunely dojela do Olomouce.

foto Pavel Schreier, Pavel Horna

Následující den – 22. ledna – se v řazení 111 019 + doprovodný vůz WLAB + 464.202 + plošinový vůz + 705.916 vydal konvoj do České Třebové. V České Třebové byla na konec vlaku zařazena další vozidla, mezi nimiž byl i nový přírůstek pro Ing. Kříže v podobě 810 .477. V čele vlaku až do Prahy stanula na přípřeži 111.019 a jako vlaková (pro urychlení odjezdu z Prahy) lokomotiva 749 240.

Celá cesta probíhala ke spokojenosti všech zúčastněných, přičemž vznikaly humorné situace, poněvadž na malou motorovou lokomotivu přepravovanou na vagóně nebyli zřízenci stanic a cestující veřejnost zvyklí. 705 916 tudy však nejela poprvé. Když byla přepravována z ČKD, podnikla v roce 1958 stejnou cestu do Osoblahy. V 19 hodin a 40 minut se po 55 letech dostala na seřadiště, kde čekala na odjezd ze svého rodného závodu – Prahy-Libně. Tady již začínala cesta, která pro všechny stroje T47.0 či TU3 byla naprosto neznámou. Příjezd na pražské hlavní nádraží pod Fantovu halu byl pověstnou „třešničkou na dortu“.

foto Michal Štrublík, Jiří Navrátil

Po výměně vozidel se krátce na to vydává konvoj na nejzajímavější cestu nejen pro nás přítomné, ale i tak trochu pomyslně pro naši malou svěřenkyni. Osobně jsem již za tmy na ni dohlížel ze stanoviště „rosničky“ 464.202 a bylo nádherné sledovat 705.916 jedoucí po železném mostě přes Vltavu s výhledem na Vyšehrad či Národní divadlo. Krátké zastavení na Smíchově a za rachotu netlumené „berty“ jsme se vydali na Pražský semmering. Po známém viaduktu „TéÚčko“ lehce projelo a čekal nás úsek do Kladna a dále do Lužné u Rakovníka. Společně s tímto úsekem i nejkritičtější místo celé naší cesty – most nad tratí za stanicí Kladno, kdy od mostní konstrukce byla střecha 705.916 vzdálená jen několik centimetrů.

Před půlnocí jsme dorazili do Lužné u Rakovníka – na krátko nového domova pro 464.202 a snad již natrvalo pro 705 916. Do budoucna ji doplní i jeden z vozů Balm/ú, čímž bude budoucí vystavovaná souprava kompletní. Nyní je jen otázkou, zda-li 705 917 bude předána do sbírek NTM. V současné době je námi sledovaná „16“ nejzápadněji umístěnou lokomotivou tohoto typu na světě.