Příroda

 

Osoblažskem je nazýváno celé území Osoblažského výběžku, který obklopuje sousední stát Polsko. Osoblažský výběžek není nijak vysoko položen. Rozkládá se zde Zlatohorská vrchovina, která se od Hrubého Jeseníku směrem do Polska snižuje a přechází v Osoblažskou nížinu.

Nejvyšších bodů na Osoblažsku se udává několik, vše záleží na tom jak si vůbec Osoblažský výběžek člověk vymezí. Pokud ho bereme historicky tak nejvyšším bodem je vrchol Biskupská kupa s výškou 891 m. n. m. ten ale v současné době administrativně leží již na území Olomouckého kraje, můžeme tedy jako nejvyšší vrchol vymezit Solnou horu s 868 m. n. m. Pokud Osoblažský výběžek bereme jako nížinné území bez Janova a Petrovic tak nejvyšším bodem je vrch Kobyla s 574 m. n. m.  Nejnižší místo pak má jen něco málo nad 200 m n. m. v blízkosti místa, kde řeka Osoblaha vstupuje na území Polska.  Díky nízké nadmořské výšce a západní hradbě, kterou tvoří Jeseníky vzniká relativně teplé mikroklima, nachází se zde i úrodná hnědozemě, tomuto území se proto říkává Slezská Haná.

Z biogeografického hlediska členění území ČR patří Osoblažsko do polonské podprovincie, ta na území České republiky zasahuje pouze okrajově. Dá se tudíž říci, že v rámci České republiky je oblast dosti specifická. Je charakteristická krajinou utvořenou pleistocenním (období mezi 1 700 000 -10 000 lety)  ledovcem, tedy nížinami a nepříliš vysokými pahorkatinami. Pro krajinu je tedy typický mírně kopcovitý terén s množstvím polí a políček, mezi kterými se rozléhají převážně listnaté a smíšené lesy, kde tvoří dominantu především duby, buky a habry. Samozřejmě lípy, břízy, vrby a olše nejsou výjimkou, ale rostou spíše na okrajích těchto lesů nebo na, pro ně, specifických stanovištích. Uměle je doplňují smrky a jedle.

Všechny potoky tekoucí osoblažskou krajinou patří do povodí Odry. Z vlaku, jedoucím po úzkorozchodné trati, můžeme vidět několik menších potoků jako například potok Mušlov (v Třemešné), Liptaňský potok (v Liptani), Povelický potok (Horní Povelice), potok Lužná (Koberno) a potok Hrozová (někdy též Trója) v Bohušově. Největší je pak řeka Osoblaha, kterou můžeme pozorovat od Dubského mlýna do Bohušova. Za Bohušovem se říčka ztrácí ze zorného pole a můžeme ji znovu spatřit až v Osoblaze.

Květena na Osoblažsku

Květena

Zvířena na Osoblažsku

Zvířena

Přírodní památky na Osoblažsku

Přírodní památky

Přírodní rezervace

Přírodní rezervace

Další přírodní zajímavosti na Osoblažsku

Další přírodní zajímavosti

Obory na Osoblažsku

Obory na Osoblažsku