Květena

 

Ač v osoblažské krajině převažují pole a kulturní lesy, nedá se říci, že tamější vegetace není rozmanitá. Sídliště zde naštěstí nerostou jako houby po dešti a tak tu zbývá i trochu místa pro rostliny.

Některé lesy si ponechávají svůj přirozenější charakter – typickými rostlinami tvořícimi lužní lesy jsou porosty olše lepkavé, olše šedé (Alnus glutinosa, A. incana) a jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), které rostou také na podmáčených půdách. Na sušších místech tvoří zachovalejší porosty například habr obecný (Carpinus betulus) s dubem letním (Quercus robur). Z listnáčů jsou hojné např. lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula pendula) nebo javory klen a mleč (Acer pseudoplatanus a A. platanoides). U potoků mohou růst také různé druhy vrb (Salix sp.) nebo střemcha obecná (Prunus padus). Nesmíme zapomínat také na jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) nebo ovocné dřeviny jako třešeň ptačí (Prunus avium).  Smíšené porosty dotváří jedle bělokorá (Abies alba), borovice lesní (Pinus sylvestris), modřín opadavý (Larix decidua) nebo smrk ztepilý (Picea abies), který je zde sice stále vysazován, ale je typický pro vyšší polohy. Z nepůvodních dřevin zde můžeme najít dub červený (Quercus rubra), douglasku tisolistou (Pseudotsuga menziesii) nebo včelaři oblíbený trnovník akát (Robinia pseudacacia). V keřovém patře často nechybí bez černý (Sambucus nigra), příložitostně i bez červený (S. racemosa), líska obecná (Corylus avellana) nebo trnka (Prunus spinosa).

Ze vzácnějších druhů keřů vyskytujících na Osoblažsku můžeme jmenovat lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), který je nápadný růžovými květy a po odkvětu jasně červenými plody. Celá rostlina lýkovce je prudce jedovatá. V oblasti roste i zajímavý a ohrožený druh vrby – vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia). Ta již však není tak nápadná jako předešlý druh, připomíná výrazně rozvětvený rozmarýn lékařský až na to, že květy rostou v relativně malých nevýrazných jehnědách, které jsou snadno přehlédnutelné.

Louky jsou zde tvořeny srhou laločnatou (Dactylis glomerata), trojštětem žlutavým (Trisetum flavescens), psárkou luční (Alopecurus pratensis), kostřavou luční (Festuca pratensis), ovsíkem vyvýšeným (Arrhenatherum  elatius) a dalšími druhy trav. Mezi nimi rostou například zvonek rozkladitý (Campanula patula), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), kopretina irkutská (Leucanthemum ircutianum), jetel rolní (Trifolium arvense), rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bedrník obecný (Pimpinella saxifraga), mrkev obecná (Daucus carota), jestřábníky (Hieracium sp.), vikve (Viciasp.), kontryhele (Alchemilla sp.) a další byliny.

V lesích jsou časté konvalinky vonné (Convallaria majalis) nebo kokoříky mnohokvěté (Polygonatum multiflorum). V blízkosti vodních toků roste i vzácnější, jedovatá sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), která se od známější a častější sasanky hajní (Anemone nemorosa) liší žlutým květem.  K vzácnějším lesním bylinám patří také jaterník podléška (Hepatica nobilis) nebo lilie zlatohlavá (Lilium martagon).Vzácné a ohrožené druhy rostlin ale můžeme najít i na polích – takový vzácnější polní plevel je např. ostrožka stračka (Consolida regalis), která může být i více než jeden metr vysoká a nese krásné obvykle fialové květy s nápadnou (někdy světlejší) ostruhou.

Z kapradin zde rostou například papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď samec (Dryopterisfilix-mas), osladič obecný (Polypodium vulgare) nebo sleziník červený a routička (AspleniumtrichomanesA. ruta-muraria). První tři druhy potkáte spíše v lese, zbylé rostou nezřídka i ve škvírách zídek ve vesnicích.

V Osoblažském výběžku rostou dokonce i některé vstavačovité květiny, čili orchideje. Jsou to například v lesích poměrně hojná okrotice dlouholistá (Cephalantera longifolia) s bílými květy a dlouhými mečovitými listy, růžovokvětý prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) s nápadnými skvrnami na listech, rostoucí na vlhkých loukách nebo růžovokvětý vstavač mužský (Orchis mascula) rostoucí spíše na sušších stanovištích. K hojnějším orchidejím patří také vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia).

Ani této krajině se nevyhnuly nepůvodní druhy rostlin, jmenujme statnou, růžovokvětou netýkavku žláznatou (Impatiens glandulifera), jejíž plody možná moc dobře znáte, protože jste je mohli pukat a rozšiřovat tak její semínka. U cest bývá hojný bělotrn sivý (Echinops sphaerocephalus), kterému Slováci říkají ježibaba guľatohlavá, nebo křídlatka japonská (Reynoutria japonica), která tvoří „nezaměnitelné roští“ i v zimě a vzhledem k svému vzrůstu může budit dojem keře. Zavlečených rostlin je mnohem více, ale výčet ukončím zmínkou křížatky obecné (Commelina communis), která je nápadná dvěma modrými kvítky, pod nimiž je ještě jeden drobný bílý a jsou schované v listenech. Bývá pěstována v zahradách, zplaňuje podél železnic a najdeme ji i u nádražní budovy v Třemešné.

Neměli bychom ale zapomínat i na mnohem drobnější a mnohdy opomíjené rostlinky, které patří mezi mechorosty, jako jsou játrovky – např. porostnice mnohotvará (Marchantia polymorpha) nebo mechy – např. bělomech sivý (Leucobryum glaucum) nebo kroucenec zední (Tortula muralis).

Za opravu, pomoc, doplnění dat a fotografie v této sekci děkuji slečně Zuzaně Mruzíkové z České botanické společnosti.

Contact Form Powered By : XYZScripts.com