Úno 222011
 

Na základě nových zjištění byly v sekci O trati opraveny nebo upřesněny některé údaje o naší úzkokolejce týkající se především výškových poměrů na trati. O jaká zjištění se jedná a jakýpak zvrácený mozek tyto věci studoval, se dozvíte v následujících řádcích.

O Osoblažce toho bylo napsáno už mnoho a většina literatury stále dokola kopírovala několik omylů. Až jednoho dne se jistý zeměměřický inženýr, snad z nudy, začal zajímat o výškové poměry na trati (pravděpodobně má v práci na stole málo podélných profilů liniových staveb) a dostal se k dokumentu „Nákresný přehled traťového úseku Třemešná ve Slezsku – Osoblaha“. Z tohoto podkladu byl vyhotoven podélný profil trati, který ukázal několik zajímavých informací a vyvracel některé, dlouhá léta šířené údaje o trati.

Největší stoupání na trati se různě udává v rozmezí hodnot 26 – 28‰ v traťovém úseku mezi km 1,8 – 2,1, tedy přibližně v úseku od přejezdu se silnicí I/57 k vrcholovému bodu stoupání nedaleko Třemešné. Nákresný přehled ovšem udává maximální hodnotu stoupání 27,3‰ v km 1,1 – 1,4 a tento údaj potvrdilo i naše měření. Největší sklon trati je tedy v úseku od mostu v Třemešné k přejezdu se silnicí I/57. Ovšem i stoupání za přejezdem dále k vrcholu lze považovat za velké, neboť dosahuje 25,8‰.

Nejvyšší místo trati bylo vždy udáváno v km 2,1, tedy na vrcholku prvního stoupání u silnice z Třemešné do Liptaně, nedaleko nejmenšího oblouku na trati. Podporován tímto dogmatem mě mírně zděsilo, že vyhotovený podélný profil zobrazoval toto místo o metr níž, než nádraží Třemešná ve Slezsku. Naše měření tento rozdíl potvrdilo, vrchol stoupání je v nadmořské výšce 390,0 m n. m., nádraží v Třemešné ve výšce 391,2 m n. m., údaje se vztahují k niveletě koleje. Nejvyšším bodem trati je tedy stanice Třemešná ve Slezsku.

Nadmořské výšky stanic jsou v literatuře udávány s největším rozptylem. Zde se opravdu vyřádila pověstná lidová tvořivost. Nadmořské výšky jednotlivých stanic se mnohdy v různých pramenech lišily i o 10 m. Přiznávám, že Československo ve své pohnuté historii používalo několik výškových systémů (výšky se udávaly od hladin různých moří), ale jejich rozdíly byly maximálně 60 cm. Vězte tedy, že nadmořské výšky stanic nově vypsané v sekci O trati jsou ve stávajícím závazném výškovém systému Bpv (Balt po vyrovnání – udáváno od střední hladiny moře v Kronštadtu u Petrohradu), i když je zde udávám pouze na decimetry, což pro představu návštěvníka stačí.

Někomu se může zdát, že se jedná o nepodstatné údaje a pouhé detaily. Má technická, stavařská a lehce puntičkářská povaha mi ale nedovolovala, abych si tento malý objev nechal sám pro sebe a nepodělil se o něj se světem. Sekce O trati se tak může pyšnit přesnými údaji o výškových poměrech na naší milované úzkokolejce.

Contact Form Powered By : XYZScripts.com